Úvod
Proč učím?
Řekl to za mě Evan Hunter v knize „Džungle před tabulí":
„Chtěl učit. Upřímně si to přál. Nešlo mu o jistotu platu, o dva měsíce prázdnin, o krátkou pracovní dobu. Chtěl prostě učit a považoval kantořinu za řemeslo, které má svou cenu. Považoval ji vlastně za nejcennější práci vůbec. Nedělal si žádné iluze o svých vlastních předpokladech. Neuměl kreslit ani psát, neskládal, nesochařil, nedokázal se pustit do hlubokého filozofování nebo navrhovat mrakodrapy. Žádným tvůrčím způsobem nedokázal obohatit svět a byl tím nemálo zklamán, až si jednou uvědomil, jak velkým tvůrcem se může stát, bude-li učit. Tady se daly formovat povahy jako z hlíny, tady bylo možno vykreslit velké myšlenky, tady se tvořivě přitesávaly životy. Strávit svůj vyměřený čas tady na zemi jako pokladník v bance nebo pojišťovací agent by se bylo zdálo hříšným plýtváním....."
"Jsem učitel ....během jediného dne musím být hercem,přítelem,sestrou a lékařem, trenérem,hledačem ztracených předmětů, peněžním ústavem,taxikářem,psychologem,náhradním rodičem,obchodníkem,politikem a obráncem víry. Nehledě na všechny mapy,tabulky,vzorce,slovesa,příběhy a knihy opravdu nemám co učit, protože mí žáci se ve skutečnosti potřebují naučit jen sami sobě a poznat, že na to,aby člověk poznal,kdo je,potřebuje celý svět. Jsem nejšťastnější ze všech, kdo pracují." John Schlatter
Proč cestuji?
"Je dobré vědět něco o mravech rozličných národů, abychom zdravěji posuzovali své a abychom se nedomnívali, že všechno, co je proti našim zvykům, je směšné a nerozumné, což činí obvykle ti, kteří nic neviděli." René Descartes
"Cestování má fatální důsledky pro předsudky, zaslepený fanatismus a omezenost. K tolerantním, prospěšným a laskavým názorům nelze dojít vegetováním v jediném koutečku ZEMĚ." Mark Twain
